NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl XIV. – Mlčenlivost a zákaz konkurence

Byť jsou dohody o mlčenlivosti a konkurenční doložky smluv zcela běžnou záležitostí větších podnikatelů, ti menší podceňují jejich význam, a často je to může stát i všechno jejich podnikatelské úsilí. Mlčenlivostí můžete zavázat zaměstnance, obchodní partnery, či jakékoliv třetí osoby, které z toho či onoho důvodu získají hlubší vhled do vašeho podnikání. Konkurenční doložkou si zase můžete zajistit, že po nějakou dobu po skončení spolupráce nebude váš kvalifikovaný (bývalý) zaměstnanec schopen zasahovat do vašeho segmentu trhu a snižovat poptávku po právě vašich službách nebo zboží. Jaké výhody vám podobná ujednání mohou přinést?

Dohoda o mlčenlivosti, nástroj pro zachování obchodního tajemství

Nejen různých startupů se týká situace, kdy má podnikatel zcela nový a neotřelý nápad, jak učinit své služby či zboží jedinečnými. Právě originalita a objevení „díry na trhu“ vám může přinést výhody zcela významné, a tudíž i významné zisky. Nikdo si však při podnikání nevystačí sám, a nezbytně dochází k situaci, kdy s vašim obchodním tajemstvím či know-how budete nuceni obeznámit třetí osoby. Dohody o mlčenlivosti jsou zcela nenahraditelným instrumentem, které vám zaručí, že vaše výrobní či obchodní postupy nebudou zneužity jinou osobou, resp. pokud zneužity budou, bude to nepoctivou stranu dohody stát spoustu peněz.

V dohodě o mlčenlivosti je pro vymáhání povinností v ní ujednaných nezbytné vymezit alespoň následující:

• chráněné informace, kterých se ochrana týká; zde je vhodné postupovat široce, avšak není nezbytné označit jako chráněné i informace, které jsou veřejně dostupné, např. účetní závěrky (pokud je vám téma účetních závěrek cizí, podívejte se na II. a III. díl našeho seriálu),
• okruh osob, které mají k chráněným informacím přístup; sjednáváte-li si smlouvu s dodavatelem, téměř jistě ji bude chtít dát k posouzení svým poradcům, advokátovi, účetnímu či daňovému poradci – byť jsou některé profese vázány mlčenlivostí dle zvláštních zákonů, není nikdy na škodu případné porušení mlčenlivosti z jejich strany přičítat smluvní straně dohody, která jim informaci poskytne,
• dobu, po kterou musí být informace chráněny; to záleží vždy na charakteru dané situace, jelikož některé informace nemusí být pro konkurenty zajímavé již po roce, jiné mohou zůstat zajímavé prakticky napořád,
• smluvní pokutu, kterou bude protistrana nucena uhradit vám v případě porušení mlčenlivosti; je vhodné tuto pokutu ujednat v odpovídající výši, protože pravděpodobně nikdo nebude akceptovat smluvní pokutu ve výši 10 miliard korun.
  

Příběh z naší praxe

Paní Žaneta* a její ukradený nápad

Paní Žaneta byla od dětství velice zručná a sama si vyráběla různé předměty denní potřeby, kterým vdechla svou originalitu a smysl pro krásu. Když jednoho dne dlouhým experimentováním přišla na zcela jedinečný způsob barvení tkanin, který zároveň masivně snižoval její dosavadní náklady na tuto činnost, rozhodla se zkusit štěstí v podnikání. Jak byla technicky zručná, zručnost v obchodu jí chyběla, rozhodla se proto oslovit několik prodejců oblečení, jestli by o její výrobky neměli zájem. Jedním z nich byl i pan Radim, kterého velice zajímalo, jakým způsobem paní Žaneta oděvy barví, aby si mohl vypočíst nákupní cenu a budoucí marži. Důvěřivá paní Žaneta mu to bezstarostně sdělila, načež byl pan Radim ohromen potenciálem takové výroby. Neměl však v plánu do své činnosti dále zahrnovat paní Žanetu, proto její nápad odhalil své manželce, která se pustila do práce, a začala oděvy barvit sama. Po měsíci si paní Žaneta všimla, že pan Radim začal prodávat výrobky, které prakticky vymyslela, a to bez toho, aby ji do toho jakkoliv zapojil, nebo od ní alespoň její nápad koupil. Jelikož se nejednalo o postup schopný patentování, zůstaly paní Žanetě oči pro pláč a poučení do života, jak si nevyrábět obchodní konkurenty.

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka se používá v pracovním právu, přičemž je smluvním ujednáním mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kterým lze omezit činnost zaměstnance po skončení pracovního poměru. Podmínkou, samozřejmě, je, že se musí vztahovat k činnosti zaměstnavatele, a mít vůči ní konkurenční povahu. Lze jí platně uzavřít na časově omezenou dobu jednoho roku, avšak není to jen tak; (bývalý) zaměstnavatel musí (bývalému) zaměstnanci poskytovat po tuto dobu finanční vyrovnání, jelikož nemůže jeho výdělečnou činnost jednostranně omezovat bez toho, aby mu poskytl protiplnění.

V praxi se setkáváme se dvěma situacemi, a lze jen těžko říct, která z nich je horší:

• zaměstnavatel provozuje činnost na trhu poměrně málo dostupnou, výkon které mu zaručuje zaměstnanec, se kterým však konkurenční doložku neuzavře; zaměstnanec se tak efektivně po ukončení pracovního poměru stává obchodním konkurentem zaměstnavatele,
• zaměstnavatel provozuje specifickou činnost, pro kterou je nezbytná určitá úroveň vzdělání či dovedností, a uzavírá konkurenční doložku se všemi zaměstnanci, včetně těch, kteří odpovídající erudici nemají.

Příběh z naší praxe

Konkurenční doložka paní Kateřiny*

Paní Kateřina byla jednatelkou společnosti provozující IT systémy pro vymáhání pohledávek, které využívala řada velkých společností. Stěžejní profese v její společnosti byl IT developer; tito zaměstnanci vyvíjeli software, ze kterého měla společnost paní Kateřiny prakticky veškeré své zisky. Zcela logicky proto paní Kateřina uváděla do pracovních smluv svých programátorů konkurenční doložku, která jim zapovídala podnikání související s vývojem podobného softwaru, přičemž jim paní Kateřina dle této doložky poskytovala náhradu ve výši 30 tisíc korun měsíčně, a to po dobu jednoho roku od skončení pracovního poměru. Problém byl v tom, že paní Kateřina uzavírala pracovní smlouvy bez většího rozmyslu, a proto se neobtěžovala se změnou vzorové smlouvy ani v den, kdy ji podepsala s paní Miladou, která u ní začínala působit jako její osobní asistentka. Jelikož se však paní Milada ve zkušební době neosvědčila, paní Kateřina s ní rozvázala pracovní poměr. Paní Milada možná nebyla dobrou asistentkou, ale nebyla ani hloupá, a i když si programování pamatovala naposledy ze střední školy, uplatnila si u paní Kateřiny nárok na částku 30 tisíc korun měsíčně, za dodržení zákazu konkurence. Paní Kateřině tak nezůstalo než zatnout zuby, a rok vydržet; stálo ji to však 360 tisíc korun, které zaplatila osobě, která neměla dostatečné znalosti, aby jí mohla konkurovat. Paní Kateřina se dopustila dalšího přešlapu, to si však necháme napříště.

Jak je vidět, dohoda o mlčenlivosti i konkurenční doložka vám mohou být nenahraditelnými nástroji pro omezení konkurence. Můžou vám ušetřit i miliony korun, proto není vůbec od věci poradit se s odborníkem, abyste měli všechno v pořádku. Neváhejte se v těchto situacích na nás obrátit, a naši právníci zkušení v obchodním a pracovním právu vám rádi pomohou.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit!

*použitá jména v textu byla záměrně změněna