NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl XIII. – Odbory – zbytečná komplikace nebo pomocník podnikatele?

Založení odborové organizace nepotěší snad žádného podnikatele. Existuje-li u podnikatele odborová organizace, má ze zákona podnikatel hned několik povinností odbory o různých záležitostech informovat, či dokonce s nimi projednat svá rozhodnutí. I u této záležitosti může podnikatel tvrdě narazit, dát nezákonně výpověď, či dopustit se porušení ustanovení zákoníku práce či zákona o inspekci práce. S tím jsou, jak už to v České republice bývá, spojeny nemalé pokuty ze strany státu. Co musí mít podnikatel při jednání s odbory mít na paměti a čeho by se měl raději vyvarovat – to si řekneme v tomto dílu našeho seriálu.

Proč vůbec zaměstnanci odbory chtějí? Vždyť s nimi jednám férově!

Právo sdružovat se v odborech je zákonně zakotveno mnohem hlouběji, než si obvykle podnikatelé myslí, a to na ústavní úrovni v Listině základních práv a svobod (byť není formálně ústavním zákonem, je součástí ústavního pořádku, a má tak fakticky dopady stejné jako ústavní zákon). Jejich základní funkcí je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, přičemž hlavními nástroji pro ochranu těchto zájmů jsou kolektivní vyjednávání (kolektivní smlouvy), spolurozhodování, kontrola, projednání a informování o pracovněprávních záležitostech. Velký význam mají zejména kolektivní smlouvy, přičemž práva a povinností zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy vyššího stupně (uzavírané mezi organizací zaměstnavatelů a odborovou organizací) nesmí být upraveny v nižším rozsahu v kolektivní smlouvě podnikové (uzavírané mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací u něj působící), tudíž je daný jakýsi minimální pracovněprávní standard, který musí být u zaměstnanců zachován.

Jak si zaměstnanci odbory založí?

Mohou zaměstnanci jednoho dne prostě přijít, že mají odbory? V podstatě ano. Odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno ministerstvu vnitra oznámení o jejich založení. Pro své fungování potřebují rovněž stanovy, které obsahují ujednání, že působí u vás jako u zaměstnavatele, a alespoň 3 její členové jsou u vás v pracovním poměru. Oprávnění jednat jako odborová organizace přímo s vámi coby zaměstnavatelem vzniká odborové organizaci dnem následujícím po dni, kdy vám tuto skutečnost oznámila. Nutno zmínit, že odborová organizace vám nemusí identifikovat osoby, které jsou jejími členy.

Na co si tedy musím dát pozor?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci o vývoji mezd, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin. Dále je povinen s odborovou organizací projednat svou ekonomickou situaci, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců, systém školení a vzdělávání zaměstnanců, a mnoho dalších. Povinnosti má i dle zákona o inspekci práce, přičemž např. za neprojednání otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s příslušným odborovým orgánem mu hrozí pokuta až do výše 300 tisíc korun.

Co se však týče poměrně běžných záležitostí podnikatele, bylo by hříchem nezmínit povinnost projednat s odborovou organizací výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem, a to předem. Pokud však zaměstnavatel chce dát výpověď nebo okamžitě zrušit pracovní poměr s členem odborové organizace, potřebuje po dobu výkonu funkčního období zaměstnance v odborové organizaci, a v době jednoho roku po skončení výkonu funkce, předchozí souhlas odborové organizace.

Chce-li zaměstnavatel hromadně propouštět, je před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci; rovněž je povinen informovat o:

• důvodech hromadného propouštění,
• počtu a profesním složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni,
• o počtu a profesním složení všech zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni,
• době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit,
• hlediscích navržených pro výběr zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, a
• odstupném, popřípadě dalších právech propuštěných zaměstnanců.

Příběh z naší praxe

Jak paní Jarmila* nedbala námitky odborů

Jistě je z pohledu zaměstnavatele pochopitelné, že paní Jarmila nebyla nadšená ze vzniku odborové organizace ve své společnosti. Měla k celé věci takovou zášť, že zcela ignorovala jakékoliv povinnosti, které ji zákon ukládá a ani v nejmenším neměla v plánu jakkoliv při svém rozhodování respektovat názor odborové organizace, jako i ztrácet čas projednáním věcí s odbory či informování, což považovala za malichernosti. Na druhou stranu lze z pohledu zákonné úpravy pochopit nespokojenost členů odborové organizace, že paní Jarmila zcela opomíjí jejich činnost. Opakovaně jí byly adresovány stížnosti na její přístup a jednání, čímž animozita mezi paní Jarmilou a odboráři jen vzrostla, a tak se paní Jarmila rozhodla, že rozhodně o organizačních změnách a prostě se jich zbaví. Výpověď tak dostalo šest odborových funkcionářů. Ti to, samozřejmě, nenechali plavat, žalovali paní Jarmilu na neplatnost výpovědi, a současně pozvali na pracoviště inspektory práce. Inspektoři zjistili, že paní Jarmila neprojednává s odbory otázky bezpečnosti a ochrany zdraví v práci, za což ji udělili pokutu ve výši 200 tisíc korun. Aby toho nebylo málo, soud dal zapravdu propuštěným členům odborů, jejich výpověď označil za neplatnou, a paní Jarmila byla nucena uhradit jim mzdu za 14 měsíců, na kterých byli zkráceni.

Pracovní právo může na první pohled působit poměrně jednoduše, zdání však klame. Má spoustu temných zákoutí, která nejsou vždy podnikatelům známá. Právě proto jsme vám k dispozici my – poskytneme vám náležitý vhled do vaší situace a poskytneme nenahraditelné služby, které vám zachrání vaše peníze.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit!

*použitá jména v textu byla záměrně změněna