Zkušební doba v zaměstnání a jak funguje?

Při nástupu nového zaměstnance na konkrétní pracovní pozici se může jednoduše stát, že se jeho představy o výkonu práce budou značně lišit od představ zaměstnavatele. Stejně tak se může přihodit, že i přes vzájemné sympatie obou stran na pohovoru bude spolupráce mezi novým zaměstnancem a zaměstnavatelem z nějakého důvodu těžká, či dokonce nemožná. Právě před těmito situacemi chrání obě strany zkušební doba, ve které je výrazně jednodušší pracovní poměr ukončit.

Zákoník práce a zkušební doba

Zkušební doba se nejčastěji sjednává jako součást pracovní smlouvy. Lze ji však ujednat i zvlášť, vždy však v písemné formě a nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Délka zkušební doby může být sjednána nejvíce na 3 měsíce u „řadových“ zaměstnanců, u zaměstnanců vedoucích (těch, kteří mají z pověření zaměstnavatele alespoň jednoho podřízeného), pak nejdéle na půl roku. Dalším omezením je pak možnost ujednat zkušební dobu nejvíce na polovinu doby, na kterou se sjednává pracovní poměr na dobu určitou (Pokud tedy uzavíráte jako vedoucí zaměstnanec novou pracovní smlouvu s délkou trvání pracovního poměru jen 8 měsíců, bude maximální možná délka vaší zkušební doby 4 měsíce.) Jednou dohodnutá zkušební doba se potom nedá prodloužit, a to ani dohodou obou stran. 

Účel zkušební doby

Zkušební doba je velmi oblíbeným institutem, který se často objevuje v pracovních smlouvách. Jak je nastíněno již v úvodu, hlavním účelem zkušební doby, a tedy u důvodem, proč často bývá v pracovních smlouvách sjednávána, je ochrana obou stran před situací, kdy by zaměstnanec musel vykonávat práci i přes to, že on nebo jeho zaměstnavatel o vzájemnou spolupráci nestojí. Zákoník práce ale zaměstnance považuje za obecně slabší stranu, které poskytuje zvláštní ochranu. Jako takovým může i zaměstnancům zkušební doba v určitých situacích pomoci, ale v praxi poskytuje sjednaná zkušební doba ochranu spíše zaměstnavateli. Obecně však platí, že základním účelem zkušební doby je, jak napovídá samotný název, aby si obě strany vyzkoušely, jestli specifická pracovní pozice bude pro konkrétního nového zaměstnance vhodná a v případě, že kterákoliv ze stran usoudí, že nikoliv, může v tomto období pracovní poměr bez větších omezení ukončit. 

Ochrana zaměstnavatele

Jak je již naznačeno výše, ze sjednané zkušební doby více „profituje“ zaměstnavatel. Jako obecně silnější strana je limitován zákonnými důvody, pro které může zaměstnanci dát výpověď z pracovního poměru. Tyto limitace jsou ve zkušební době značně omezeny a zaměstnavatel tak má v podstatě úplnou volnost a se zaměstnancem ve zkušební době může pracovní poměr zrušit téměř z jakéhokoliv důvodu, popř. bez udání důvodu. Důvody pro takové zrušení pracovního poměru jen nesmí být diskriminační a rovněž takto nelze zrušit poměr zaměstnanci v prvních 14 dnech jeho nemocenské (15. a pozdější den pracovní neschopnosti však již pracovní poměr zrušit lze). Jiná omezení zaměstnavatel nemá. Naopak zaměstnavatel může dokonce ve zkušební době zrušit pracovní poměr i těhotné ženě, pokud ovšem důvodem takového zrušení není právě její těhotenství.

Ochrana zaměstnance

To, že zkušební doba spíše „svědčí“ zaměstnavateli pochopitelně neznamená, že by zaměstnanci na základě sjednání zkušební doby nevznikla žádná výhoda. Zaměstnanec má obecně právo kdykoliv podat výpověď, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. V tomto ohledu mu zkušební doba nic nad rámec jeho obecných práv na rozdíl od zaměstnavatele nepřináší. Pokud však zaměstnanec dá obyčejnou výpověď, práci, kterou se rozhodl již nadále nevykonávat, musí odvádět až do skončení výpovědní doby, což může být z různých důvodů nepříjemné. Právě v tomto ohledu má zaměstnanec, který se rozhodl zrušit svůj pracovní poměr ve zkušební době, výhodu. Pracovní poměr takto totiž zaniká a zaměstnanci žádná výpovědní doba neběží.

Náš tip

• Jako budoucí zaměstnanec se sjednání zkušební doby nebraňte. Je výhodná i pro vás, abyste zjistili, zda vám nová práce i kolektiv vyhovuje.
• Jako zaměstnavatel – pokud uzavíráte pracovní smlouvu na dobu určitou s vedoucím zaměstnancem, nastavte délku pracovního poměru tak, abyste mohli využít co nejdelší, ideálně šestiměsíční zkušební dobu. V rámci výkonu práce vedoucího zaměstnance, manažerského vedení lidí, jsou na takto postaveného člověka kladeny vysoké nároky a zda obstojí se může ukázat až po určité době.

Potřebujete poradit ohledně zkušební doby? Kontaktujte nás.