Co byste měli vědět o předmanželské smlouvě?

Mezi klasické majetkové instituty v českém právu patří společné jmění manželů (SJM). SJM je zvláštním druhem spoluvlastnictví, který může existovat jen mezi manžely. Zjednodušeně lze říci, že do SJM patří většina věcí, které manželé nabyli společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí SJM je zároveň zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů nebo (s výjimkami) podíl manžela v obchodní korporaci, stal-li se manžel společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva.

Společné jmění manželů

Do SJM tak bude spadat např. mzda či plat jednoho z manželů, kterou nabyl za trvání manželství, naopak nebude do něj spadat dědictví po rodiči, které zdědil jen jeden z manželů na základě zákonné dědické posloupnosti (tj., pokud např. závěti zůstavitel neodkázal oběma manželům) nebo kupní cena za bytovou jednotku, která je sice prodávaná za trvání manželství, ale do svého výlučného vlastnictví ji nabyl jen jeden z manželů před uzavřením manželství.

Pojem předmanželská smlouva v žádném zákoně nenajdete. Jedná se o lidové označení pro dohodu o správě majetku v SJM ve smluveném režimu. Na základě smluvní volnosti může tato dohoda obsahovat vše, co není zakázáno. Může se tedy týkat například rozsahu režimu společného jmění, jednotlivých věcí nebo jejich souborů. Může ale obsahovat i procesní pravidla o správě jako takové, např., že v některých záležitostech ohledně SJM bude rozhodovat jen jeden z manželů sám bez souhlasu druhého manžela, a to i ve věcech které nejsou běžné. (Např. pro nakládání s nemovitostmi je podle běžného zákonného režimu potřeba souhlas obou manželů, ale na základě předmanželské dohody je možné ujednat, aby o zcizení nemovitostí rozhodl jen manžel jeden sám.

Vymezení společného jmění manželů

Je tedy vždy důležité si ujasnit, co budoucí manželé od svého SJM chtějí. Zda chtějí jen upravit to, jaké věci se součástí SJM v budoucnu stanou, aby SJM vůbec nevzniklo, nebo vzniklo až okamžiku zániku manželství. (Stranou pak stojí změna procesních záležitostí správy.) Prakticky se přitom jedná o následující druhy smluvených majetkových režimů:

• Režim oddělených jmění, kdy žádné SJM nevznikne a manželé hospodaří tak, jako by manželství vůbec neuzavřeli, tj. každý se svým vlastním výlučným majetkem.
• Režim vyhrazující vznik SJM ke dni zániku manželství, kdy během trvání manželství manželé hospodaří každý se svým výlučným majetkem, zánikem manželství však vzniká společné jmění v toma samém rozsahu, jako kdyby žádná smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřena nebyla a SJM je následně soudem vypořádáno.
• Režim zúženého SJM, kdy SJM sice vznikne, ale manželé si dohodnou, že rozsah SJM bude užší (např. do něj nebudou spadat určité věci či určitý druh věcí),
• Režim rozšířeného SJM, kdy si manželé ujednají, že součástí SJM se stane též něco, co by se jinak součástí SJM nestalo (např. dar pouze jednomu z manželů či dědictví ve prospěch pouze jednoho z manželů.)

Jedním z hlavních důvodů v tomto případě bývá předcházení budoucím sporům o majetek (při zrušení a vypořádání SJM po rozvodu) či ochrana před dluhy jednoho z manželů.

Vypořádání společného jmění manželů

V praxi můžeme potvrdit, že samotný rozvod manželství bývá poměrně jednoduchou záležitostí. V případě nesporného rozvodu (možného v případě, že se oba manželé rozvést, manželství trvá alespoň jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí), se (s trochou nadsázky) může jednat o pětiminutové jednání u soudu na základě dvoustránkového společného návrhu obou manželů. Pokud se jedná o sporný rozvod, či v případě, že je nutné upravit i péči o nezletilé děti, je situace sice složitější, ale co typicky zabere nejvíce času a stojí nejvíce úsilí, je právě zrušení a vypořádání společného jmění manželů. V řízení o zrušení a vypořádání společného jmění manželů, které fakticky může trvat i několik let po rozvodu, probíhá často rozsáhlé dokazování, jak se ta která část majetku dostala do vlastnictví manželů, kdo a jak k ní přispěl a i existence řady pravidel pro uplatnění disparity podílu může řízení značně protáhnout. Právníci si přitom tradičně s velkou mírou nadsázky navzájem říkají: „Nikdy nedopusť vznik SJM bez ohledu na to, jak moc ho/ji miluješ.“

Pro úplnost lze dodat, že smlouva o manželském majetkovém režimu musí být uzavřena formou veřejné listiny, v praxi tedy formou notářského zápisu. Notář, který takový notářský zápis vyhotovil, jej zapíše rovněž do Evidence listin o manželském majetkovém režimu vedené Notářskou komorou České republiky. (Evidence listin o manželském majetkovém režimu je sice neveřejné a takové ujednání má – zjednodušeně – jen účinky mezi manžely a vůči osobám, které o něm věděly. Vedle této evidence existuje rovněž Seznam listin o manželském majetkovém režimu, který již veřejný je. To tohoto druhého seznamu se ale smlouva uzavřená notářským zápisem zapíše pouze tehdy, je-li to v ní ujednáno. Zápis do tohoto seznam již způsobuje svou veřejností i účinky vůči třetím osobám, i když s obsahem smlouvy seznámeny nebyly.)

Závěrem lze říci, že lidové označení předmanželská smlouva zahrnuje celou řadu ujednání o majetkovém režimu SJM, které se uzavírají před uzavřením manželství. Manželé jej typicky uzavírají proto, aby předešly sporům o majetek po zániku manželství. Jedním z (několik možných) způsobů úpravy SJM možným v předmanželské smlouvě je i režim oddělených jmění za trvání manželství, který způsobí, že SJM během manželství vůbec nevznikne.

V případě vypořádání společného jmění manželů vám rádi poradíme. Stačí se na nás obrátit.