Kritizovali jste zaměstnavatele? Může vás „za to“ vyhodit?

Ze soudních rozhodnutí vyplývá skutečnost, že je potřeba chránit nejprve a zejména svobodu projevu, kterou chrání samotná Ústava. Avšak vždy je potřeba rozlišovat hranice a přípustné meze kritiky.

Co je oprávněná kritika a kdy se jedná o zásah do dobré pověsti fyzické či právnické osoby?

Aby kritika „spadala“ pod ochranu svobody projevu, je nutné dodržovat některá pravidla, které vyslovil na toto téma Nejvyšší soud ČR. Kritika musí být věcná a konkrétní – čili podložená pravdivými podklady a nesmyšlenými skutkovými tvrzeními. Musí být přiměřená co do obsahu, formy, místa, rozhodně ne přehnaná a znevažující či vulgární. Rovněž má kritika být neveřejná, aby zaměstnavatele neohrožovala na jeho majetkové či morální sféře. Vždy se ale přihlíží k okolnostem a celkovým základním zásadám slušného chování a morálky.

Když kritika překročí hranici, má zaměstnavatel několik možností

Nejprve může zaměstnavatel zaměstnance písemně napomenout. Pokud od nepřiměřené kritiky zaměstnanec neupustí, může zaměstnavatel zaměstnance propustit.

V mnoha soudních rozhodnutích pak soudy po přihlédnutí k povaze kritiky potvrdili i oprávněnost okamžitých zrušení pracovních poměůr. Pro představu se jednalo o „kritiku“ jako například oslovení „ty svině“ směřované od zaměstnance na investora stavby, v jiném případě se zaměstnanec vyjádřil vůči řediteli obchodního domu se slovy „ty buzerante“ nebo označení zaměstnavatele za „gaunera a tuneláře“. Tyto příklady jsou těmi nejzávažnějšími, a je pochopitelné, že byly po zásluze odměněny okamžitým zrušením pracovního poměru. Nemusí tomu tak však být vždy a v případě, že daná věc dojde až k soudu, bude soud přihlížet konkrétním aspektům daného případu a bude posuzovat oprávněnost takové výpovědi.

Řešíte problémy se zaměstnanci nebo naopak se zaměstnavatelem? Obraťte se na nás!