Neplatná výpověď z pracovního poměru se může zaměstnavateli velmi prodražit!

Firmy a podnikatelé, Pracovní právo inspekce práce, náhrada mzdy, neplatná výpověď, rozvázání pracovního poměru, soud, spor, výpovědní doba

Náhrada mzdy v případě neplatné výpovědi může zaměstnavatelovu peněženku pěkně odlehčit. V podobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší soud. Zajímá vás, jak postupovat při pracovněprávním sporu, a jak se může chyba zaměstnavatele pěkně prodražit? To vše se dozvíte v následujících odstavcích.

Výpověď ze strany zaměstnavatele musí splňovat zákonné podmínky

Aby bylo možné rozvázat pracovní poměr, je nutné splňovat některý ze zákonem předpokládaných důvodů. Ty uvádí zákoník práce ve svém ustanovení § 52. V případě, že zaměstnanec s výpovědí nesouhlasí, umožňuje mu zákon obrátit se na inspekci práce, která jeho podnět prošetří a zjistí, zda důvod pro rozvázání pracovního poměru byl či nikoli. O neplatnosti výpovědi rozhoduje ale pouze soud. Dle § 72 zákoníku práce musí zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr dle výpovědi skončit. Ve chvíli, kdy zaměstnanec dostane neplatnou výpověď nebo je s ním neplatně zrušen pracovní poměr, oznámí, že trvá na dalším zaměstnávání a jeho pracovní poměr nadále trvá. V tu chvíli je zaměstnavatel povinen postupovat v souladu s § 69 zákoníku práce a poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil, že trvá na dalším přidělování práce. Tuto náhradu musí zaměstnavatel poskytovat až do doby platného skončení pracovního poměru nebo do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci.

Skončení pracovního poměru po uplynutí výpovědní doby

Pokud však zaměstnanec písemně neoznámí, že na dalším zaměstnávání trvá a tento požadavek neuvede ani v žalobě na neplatnost rozvázání pracovního poměru, jeho pracovní poměr skončí dohodou i při neplatné výpovědi uplynutím běžné výpovědní doby nebo dnem, kdy měl pracovní poměr skončit. Pak má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní lhůty.

Když bude zaměstnanec trvat na dalším zaměstnávání, může se vše pořádně prodražit

Ve většině případů neplatné výpovědi zaměstnanec na dalším zaměstnávání trvat bude, a pokud dá soud zaměstnanci za pravdu, bude muset zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy za celou dobu trvání soudního sporu. A tím platební výdaje za neplatnou výpověď zaměstnanci nekončí. Osoba, která takto nesprávně o výpovědi rozhodla, dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4363/2017, může být za tuto škodu zodpovědná. Skutečností, ze které soud vycházel, bylo porušení pracovních povinností v souvislosti s ustanovením § 250 odst. 1 zákoníku práce. K tomu, aby byl zodpovědný zaměstnanec povinen hradit vzniklou škodu je potřeba, aby byly splněny současně body: porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi.

Toto rozhodnutí soudu ale neznamená automatickou odpovědnost vedoucích zaměstnanců za způsobenou škodu. Vždy je nutné se ohlédnout za okolnostmi a zjistit, zda pochybení bylo úmyslné, nedbalostní atd. Pokud by škodu skutečně způsobili, odpovídají do 4,5 násobku svého průměrného výdělku. Celá právní úprava se snaží předejít situacím, kdy by zaměstnanci byli propouštěni bez důvodů.

Pro to, abyste předešli nejasným situacím a táhlým sporům u soudu, doporučujeme, abyste se před ukončováním pracovního poměru poradili s odborníky na pracovní právo.