Co se na podnikatele chystá v roce 2019?

Zvýšení minimální mzdy

Na základě zákoníku práce stanovuje vláda nařízením minimální mzdu. Na konci listopadu byla kabinetem schválena její změna, základní měsíční sazba se zvyšuje na 13 350 Kč. Minimální hodinová sazba tedy bude činit 79,80 Kč. V návaznosti na to se proporcionálně zvyšují i úrovně zaručené mzdy pro více kvalifikované pracovní pozice. Změna minimální mzdy je již platná a to s účinností od 1. ledna 2019.

Na výši minimální mzdy jsou navázány příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Toto se týká např. případů, kdy zaměstnanec používá ochranné prostředky, jejichž použití je spojeno s pohybovým omezením, musí dodržovat bezpečností přestávky nebo snášet omezení jiného druhu. Za každý omezující vliv přísluší zaměstnanci mzdový příplatek ve výši 10 % ze základní hodinové sazby minimální mzdy, tj. 7,98 Kč za hodinu.

[Nařízení vlády 286/2017 Sb. měnící nařízení vlády 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovních zaručené mzdy…]

Stravné v zahraničí

Jako ostatně každý rok vydává Ministerstvo financí vyhlášku stanovující základní sazbu zahraničního stravného pro následující rok. Oproti minulému roku došlo ke zvýšení stravného pro devět zemí včetně Polska (40 EUR/den) a Nizozemska (50 EUR/den). Zaměstnavatel v podnikatelské sféře přitom může, alespoň dle judikatury Nejvyššího soudu, v souladu se zákoníkem práce i jednostranně snížit základní sazbu zahraničního stravného až o 25 % ve srovnání se základní sazbou. Plná sazba se přitom uplatní v případě, že zaměstnanec stráví v zahraničí více než 18 hodin.

[Vyhláška Ministerstva financí č. 254/2018 Sb. nahrazující vyhlášku č. 401/2017 Sb. Zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu má sp. zn. 21 Cdo 4469/2017.]

Změny oddlužení

V legislativním procesu je novela insolvenčního zákona, úspěšně již prošla Poslaneckou sněmovnou a v současnosti (začátek prosince 2018) čeká na verdikt Senátu. Definitivní podoba změn není dosud jistá. Oddlužení by mělo nově probíhat v tříletém časovém rámci při splacení 60 %nezajištěných pohledávek, či během pěti let při splacení 30 %, přitom soud má mít možnost netrvat, v rámci soudcovské diskrece, na splacení této částky při jinak řádném plnění oddlužení. Jednodušší podmínky pro vstup do oddlužení způsobí nárůst dlužníků řešících svůj úpadek právě tímto způsobem.

Přidejte se k 1 500+ podnikatelům

Dostávejte skvělé informace a tipy pro ochranu a rozvoj vašeho podnikání. Nebudete litovat.

Kdykoliv se můžete odhlásit. Odesláním souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů

 

Jelikož oddlužení nemohou využít právnické osoby, vedle běžných fyzických do něj mohou vstoupit pouze podnikající fyzické osoby s ročním obratem nižším než dva miliony korun, na podnikatelů – zaměstnavatelů se tedy podepíše nepřímo z hlediska účetnictví při provádění srážek ze mzdy zadlužených zaměstnanců a potenciálně nižší dobytnosti pohledávek s odloženou splatností, např. při splátkovém prodeji koncovým zákazníkům.

[Sněmovní tisk č. 71 v rámci 8. volebního období navrhující změnu zákon č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.]

ePrivacy

Nařízení Evropské unie o soukromí a elektronických komunikacích, často nazývané ePrivacy, je doplněk často skloňovaného Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Uživatelé komunikačních on-line služeb (fungující jako tzv. „over-the-top service“) budou mít nově možnost odsouhlasit, nebo odmítnout, aby o jejich internetové aktivitě poskytovatelé shromažďovali údaje. Přestože je mířeno primárně na velké hráče (WhatsApp, Skype nebo Facebook), ovlivní i běžné podnikatele.

Omezena bude možnost cílené reklamy na základě předchozí aktivity uživatele na Internetu zjišťované na základě ukládání dočasných souborů („cookies“) v internetovém prohlížeči. V rámci zasílání obchodních sdělení vznikne informační povinnost zasílatele této marketingové komunikace o možnosti odvolání souhlasu se zasíláním a o totožnosti inzerenta. Obchodní call centra již nebudou moci skrývat telefonní číslo, z něho je prováděn hovor. Kdy přesně se budeme muset nařízením řídit, není ještě jisté, pravděpodobně v druhé polovině roku 2019.

[Návrh nařízení EU, jež by zrušilo směrnici 2002/58/ES a její novelizaci 2009/136/ES.]

Náhrada mzdy při nemoci zaměstnance

V legislativním procesu je projednávána změna zákoníku práce usilující o zrušení karenční doby na začátku nemocenské, v současnosti (začátek prosince 2018) prošla již úspěšně Poslaneckou sněmovnou a byla postoupena Senátu k dalšímu rozhodování. Zaměstnavatel v současnosti platí zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dní trvání neschopenky. Aby tento institut nebyl zaměstnanci zneužíván, je přitom v současnosti vyloučena náhrada mzdy za první tři dny nemoci.

Novela tuto třídenní karenční dobu ruší a zaměstnanci budou mít nárok na náhradu mzdy již od počátku onemocnění. Zvýšené náklady zaměstnavatelů se sice zákonodárce snaží kompenzovat snížením pojistného na nemocenské pojištění (z 2,3 % na 2,1 %), to ale, zejména zaměstnavatelům s malým množstvím zaměstnanců, nepokryje zvýšené náklady.

[Sněmovní tisk č. 109 v rámci 8. volebního období, jenž plánuje změny zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a dalších.]

Minimální pojistné zálohy pro živnostníky

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění odvádí osoby samostatně výdělečně činné dle dosažených příjmů v minulém účetním období. Pro živnostníky, již mají provozování živnosti jako svou hlavní činnost, je ale stanovena minimální výše záloh na pojistném. V roce 2019 je výše minimálních záloh na sociální pojištění stanovena na 2388 Kč. Přičemž minimální výše záloh na sociálním pojištění se poplatníkovi zvedne fakticky až v březnu či dubnu v závislosti na tom, kdy podá ČSSZ přehled za rok 2018.

Výše minimálních záloh na zdravotní pojištění se zvyšuje na 2208 Kč, přičemž ty je nutné platit již od začátku příštího roku. Je tedy nutné připsat platbu zdravotní pojišťovně za leden nejpozději do 8. února.

[Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o všeobecném vyměřovacím základu.]

Daňový balíček

V legislativním procesu je rozsáhlá novela daňového práva. Předkladatelé sice původně předpokládali, že, pokud půjde vše hladce, budou její změny účinné pro adresáty norem již začátkem roku 2019. Nicméně se tak nestalo, v současnosti probíhá druhé čtení v Poslanecké sněmovně, jež ještě může výslednou podobu zákona výrazně pozměnit. V každém případě se, alespoň částečné, změně nevyhneme i s povinnou implementací směrnice Evropské unie směřující proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD).

Současný návrh předpokládá např. zrušení superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně z příjmu fyzických osob, namísto hodlá zavést progresivní daňovou sazbu (19 % do ročního příjmu ve výši 1,5 milionu korun, 24 % u příjmu vyššího), úpravu vyplácení mzdy virtuální měnou a obecně i sjednocení s unijní úpravou v oblasti voucherů a e-commerce. Jinak návrh míří proti některým praktikám daňové optimalizace, třeba v důsledku přeshraničních přesunů majetkových souborů velkých daňových subjektů, typicky nadnárodních korporací a některá další opatření, jejichž dopad pro běžného podnikatele je spíše marginální.

[Sněmovní tisk č. 206 v rámci 8. volebního období usilující o změnu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu a řada dalších.]

Potřebujete pomoci s řešením jakýchkoliv právních nebo daňových záležitostí? Obraťte se na nás!

Chcete bližší informace?

601 303 666

info@azlegal.cz

radka-conkova120x120

Jsme k dispozici po - pá, 9 - 18 hodin.

Chcete vyřešit Váš problém? Sjednejte si konzultaci s našimi právníky.


Co se na podnikatele chystá v roce 2019?

Ověřené praxí. Pomohou vám uspět v životě
i v podnikání. ZDARMA, včetně našich ebooků. Přihlaste se.

Neodejděte s prázdnou! 
Máme pro vás skvělé tipy.

17123
17129
17131

Kdykoliv se můžete odhlásit. Přihlášením souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů. Samotné ebooky pak najdete zde.

 
Líbí se Vám náš obsah? Prosíme podpořte nás a dejte nám like!