Jak funguje výpovědní doba a odstupné?

Zákony si doslova libují v různých lhůtách a dobách, a je pro to velice dobrý důvod. Uplynutím doby či lhůty od právního jednání má různé následky, které mají společné to, že najisto staví právní vztahy mezi stranami. Uplynutím lhůty či doby dochází například k zániku možnosti uplatnit své právo, nebo v případě tématu tohoto článku k zániku pracovněprávního vztahu. Jak je to s plynutím výpovědní doby z pracovního poměru a jak určit výši odstupného?

Výpověď a výpovědní doba

V tomto článku se nebudeme věnovat samotné výpovědi, protože ta, a chyby, které zaměstnavatelé při výpovědi dělají, by vydala na celou knížku. Když je výpověď dána (a hlavně dána zákonně), začíná plynout výpovědní doba. Ta obecně činí nejméně dva měsíce, přičemž ji lze prodloužit pouze písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V žádném případě ji nelze zkrátit.

Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Je-li výpověď doručena zaměstnanci 12. dubna, výpovědní doba tak začne 1. května a skončí 30. června, což je poslední den, kdy je zaměstnanec ještě povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a od 1. července včetně může nastoupit do zaměstnání k jinému zaměstnavateli. Jak to často bývá, i toto pravidlo je potvrzeno výjimkami, například v případě hromadného propouštění.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Jiná situace nastává, pokud některá ze stran za splnění zákonných podmínek využije práva okamžitě zrušit pracovní poměr.

Zaměstnavatel má toto právo za situace, kdy byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, anebo porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.

Zaměstnanec má toto právo v případě, kdy podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, anebo mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoliv její část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Jak i pojmenování tohoto práva napovídá, pracovní poměr končí doručením okamžitého zrušení a neplyne žádná výpovědní doba.

Odstupné

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu, že se ruší či přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část, nebo v případě nadbytečnosti zaměstnance, nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:

• jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
• dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
• trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec nesmí ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní práci a zaměstnavatel pro něj nemá jiné uplatnění, nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Avšak byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti s ohledem na to, že k pracovnímu úrazu či k nemoci povolání došlo porušením předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnancem či v důsledku opilosti či zneužitím návykové látky zaměstnancem, odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku zaměstnanci nepřísluší.

Potřebuje poradit v oblasti pracovního práva? Neváhejte nás kontaktovat.