Jak na Home Office?

Od „dob covidových“, kdy mnozí z nás byli nuceni pracovat na dálku, se home office stal mnohem běžnější, než tomu bylo kdysi. Neušel ani pozornosti zákonodárce, který novelizoval pravidla pro práci na dálku v rámci zákoníku práce a nastavil zaměstnavatelům jasné mantinely, ve kterých se při dohodách o home office musí pohybovat. Řekněme si tedy v kostce, jaká tyto pravidla jsou a na co si dát pozor.

Musí se práce na dálku zaměstnanci nějak speciálně povolit?

Home office lze se zaměstnancem sjednat jen na základě písemné dohody. Na tuto formu výkonu práce není právní nárok, a zaměstnavatel tak může návrh zaměstnance na uzavření takové dohody odmítnout. Neplatí to u všech zaměstnanců, jiný režim se uplatní u skupin osob, kterým zákoník práce poskytuje vyšší míru ochrany – jedná se těhotné ženy, zaměstnance pečující o dítě mladší 9 let, nebo o zaměstnance, kteří převážně sami pečují dlouhodobě o osobu, která se podle zvláštního zákona považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby (např. těžce zdravotně postižený příbuzný). Takovým zaměstnancům může jejich návrh na uzavření dohody odmítnout jen pokud vykonávají práci, která se na dálku vykonávat nedá, a toto odmítnutí musí písemně odůvodnit.

Rozvázat tuto dohodu je poměrně snadné, zákon umožňuje tak učinit dohodou stran, nebo výpovědí kterékoliv ze stran, přičemž může být dohoda vypovězena i bez udání důvodu. Výpovědní doba trvá 15 dní, strany si však můžou určit délku výpovědní doby samy, musí ale být stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele. I v případě rozvázání dohody, ať už dohodou nebo výpovědí, zákon předepisuje písemnou formu. Novinkou je, že si strany mohou vzájemně ujednat i nemožnost skončení dohody výpovědí, a home office jde zrušit opět jenom dohodou.

Je možné práci na dálku i nařídit?

V určitých případech je nutné home office zaměstnanci přímo nařídit, a to na nezbytně dlouhou dobu, pokud tak stanoví orgán veřejné moci, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec musí v návaznosti na nařízení home office zaměstnavateli sdělit, na jakém místě mu může zaměstnavatel home office nařídit, nebo sdělit, že žádné vhodné místo nemá k dispozici. Jde zásadně o situace, které předpokládá krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví, tudíž například přírodní katastrofy nebo epidemiologicky významné události.

Kdo home office platí?

Zaměstnanec není z logiky věci u home office zaměstnavateli škodný co do spotřeby energií, naopak se zvyšují jeho osobní náklady, kdy svítí, topí, spotřebuje vodu a hradí internetové připojení nejčastěji u sebe doma. Tyto náklady jsou pak určeny paušální částkou, nebo skutečnou spotřebou, kterou zaměstnavateli zaměstnanec prokázal. Vzhledem k obtížnosti prokazování nákladů zaměstnance pouze na dobu práce je efektivnější použít paušální částku, minimální výše které je vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí stanovena na 4,60 Kč na hodinu. V tomto případě neplatí „co je psáno, to je dáno“ a strany se mohou dohodnout i na vyšší paušální náhradě nákladů, případně i na tom, že zaměstnanci náhrada nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem práce na dálku nepřísluší.

Platí, že paušální částka zahrnuje náhradu všech nákladů a zaměstnanec si nemůže nárokovat zvláštní náhradu. Je potřeba sledovat vývoj výše paušální částky, jelikož ji ministerstvo může jednoduše vyhláškou změnit dle vlastního uvážení nebo dle statistik Českého statistického úřadu o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku.

Rozdíl je u zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce – tito mají na náhradu nákladů nárok jen pokud se o tom se zaměstnavatelem dohodnou. Jinými slovy, zákon neukládá zaměstnavateli povinnost takovým zaměstnancům náhradu nákladů vyplácet.

Jak nařizovat práci zaměstnanci na home office?

V případě práce na dálku je pro zaměstnavatele často obtížné zaměstnance, resp. způsob výkonu práce, kontrolovat a dohlížet. Nejvhodnější je v takové situaci sjednat si, že si zaměstnanec práci rozvrhuje sám, přičemž se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin. Pokud existují překážky na straně zaměstnance, náhrada mzdy mu nenáleží, takže se zaměstnavatel nemusí obávat, že bude zaměstnanci proplácet hodiny čekání u lékaře.

A co když zákon poruším?

Povinnostem souvisejícím s výkonem práce zaměstnance na dálku by měl zaměstnavatel věnovat velkou pozornost, protože například už jen tím, že neuzavře dohodu písemně, nebo nenařídí výkon práce na dálku v případech, kdy mu to rozhodnutí orgánu veřejné moci na základě zvláštního zákona ukládá, riskuje pokutu až do výše 300 tisíc korun.

Náš tip

Obecně platí, že pracovněprávní záležitosti není radno podceňovat. Abyste měli jistotu, že dokonale dodržujete povinnosti, které vám zákon jako zaměstnavateli ukládá, nelitujte peněz za advokáta. Můžete tak v některých případech ušetřit i miliony korun.

Potřebujete řešit jakoukoliv záležitost z pracovního práva? Ozvěte se nám.