Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnanec je odpovědný za škodu, kterou zavinil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Musí tedy dojít k: 

• porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
• dojde ke vzniku škody
• musí existovat příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody

Pakliže jsou výše zmiňované předpoklady splněny všechny současně, nárok ani povinnost k náhradě škody nevzniká. Důkazní břemeno pak nese zaměstnavatel a ne zaměstnanec. Zaměstnavatel rovněž určuje výši požadované náhrady škody. Tuto výši musí se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit a to nejpozději do 1 měsíce od zjištění vzniku škody. 

Rozsah náhrady škody

Zákoník práce rovněž pamatuje i na výši, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci nárokovat. Rozlišovat je nutné hned několik kategorií:

• škodu zaměstnanec způsobil z nedbalosti – tento typ je v praxi nejčastější a výše následné náhrady nesmí překročit 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku
• škodu způsobil úmyslně, v opilosti nebo po užití návykových látek – zde zákon výši nikterak nelimituje a zaměstnanec bude zaměstnavateli hradit jak skutečnou škodu, tak náhradu ušlého zisku 
• kumulace škod – tedy zaměstnanec opakovaně porušil pracovní povinnosti a odpovědnost se bude zkoumat v každém jednotlivém případě individuálně. Opět ale zaměstnanec odpovídá jen do výš 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
• škoda, kterou způsobí více zaměstnanců se poměrně rozdělí dle míry zavinění mezi jednotlivé aktéry a ti hradí dle svého podílu na škodě
• nesplnění povinnosti k odvrácení škody – zaměstnanec neupozorní nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu nebo nezakročí proti hrozící škodě, a v takovém případě bude náhrada škody omezena trojnásobkem jeho průměrného měsíčního výdělku.

Výjimky, kdy zaměstnavatel nemusí prokazovat zavinění zaměstnancem

Pokud byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, postačí k vzniku odpovědnosti za schodek pouze to, že ona dohoda byla uzavřena. Stejně se postupuje pokud zaměstnanec ztratí svěřené předměty – za takovou škodu odpovídá vždy, ale může se zcela nebo zčásti zprostit takové odpovědnosti, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. 

Společná odpovědnost za schodek

Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena jak s jedním zaměstnancem, který následně odpovídá za celou skutečnou škodu, tak ale i s více zaměstnanci. Uzavření dohody o společné odpovědnosti lze doporučit v případě, že k hodnotám, za které zaměstnanec odpovídá, mají přístup i další zaměstnanci. Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určuje příslušný podíl náhrady dle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady ale nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody.

Potřebujete právní radu pro vaše podnikání? Ozvěte se nám!