Jak vymáhat náhradu škody po zaměstnanci?

Způsobil vám zaměstnanec škodu a nedaří se vám od něj získat náhradu? V tomto článku se dozvíte, kdy je zaměstnanec odpovědný za způsobenou škodu a kdy je možné po něm náhradu za škodu požadovat. Poradíme vám, jaké kroky podniknout, aby vám nebylo vaše právo upřeno. 

Kdy je zaměstnanec odpovědný za způsobenou škodu?

Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnost nahradit škodu je sankcí za porušení povinnosti. Náhrada škody je pak kompenzací za protiprávní stav, který nastal a při kterém zaměstnavateli vznikla škoda. 

Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je potřeba, aby došlo k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním. Musí zde tedy existovat příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody. Toto vše musí být splněno kumulativně, neboť v případě, že by chyběla byť jen jedna z popsaných, nárok zaměstnavatele a tedy povinnost zaměstnance by nevznikl. 

Pozor! Pokud vznikne škoda a bude způsobena porušením povinnosti jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem, povinnost zaměstnance nahradit škodu se v takovém případě poměrně zmenší.  

Jak tedy postupovat?

Zaměstnavatel je povinen o škodě informovat zaměstnance jak osobně, tak i písemně prostřednictvím vytýkacího dopisu. V tomto dopise zaměstnavatel vyzve zaměstnance k nápravě, respektive k odstranění nedostatků, a upozorní ho na možnost výpovědi z důvodu opakovaného porušování povinností vyplývající z právních předpisů. V případě, že zaměstnanec uzná svoji chybu a škodu vám nahradí, je to nelepší a nejjednodušší možnost řešení tohoto problému. Ale co když škodu odmítne zaplatit?

Při prokazování, že na straně zaměstnance došlo k pochybění, je povinností zaměstnavatele, aby prokázal veškeré skutečnosti, které zakládají odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu.

V případě, že bude zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci náhradu škody, je povinen výši požadované náhrady škody oznámit zaměstnanci písemně a následně jej s ním projednat, zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že vznikla škoda a že za ni odpovídá zaměstnanec. 

Rozsah a způsob škody

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. V případě škody způsobené z nedbalosti nesmí požadovaná náhrada škoda nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Je zda však výjimka pro situace, kdy byla škoda způsobena úmyslně nebo pod vlivem návykové látky. 

Omezení při nárokování náhrady škody

Pokud má způsobenou škodu hradit zaměstnanec stižen duševní poruchou, je k tomu povinen jen v případě, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Výjimkou je však případ, kdy by se zaměstnanec vlastní vinou uvedl do stavu, že by nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky. V takovém případě je povinen nahradit celkovou škodu.

Určení výše náhrady a její projednání

Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Pokud by však škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupcem (a tuto škodu způsobí sám nebo společně s podřízeným zaměstnance) určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. 

Co když zaměstnanec nechce zaplatit?

V první řadě je nutné zaměstnance informovat, že mu vznikla povinnost nahradit vzniklou škodu a dát mu to vědět jak písmeně, tak to s ním i ústně probrat. Pokud zaměstnanec odmítá zaplatit škodu, která jeho pochybením vznikla, je nutné podstoupit právní kroky, kterými vyvinete na neplatícího zaměstnance větší tlak. 

Prvním krokem tak bude zaslání předžalobní výzvy, ve které je nutné popsat veškeré skutečnosti, které vedly ke vzniku škody a zároveň v ní vyčíslit výši škody způsobené zaměstnancem. Pokud ani tento krok nepřesvědčí zaměstnance zaplatit náhradu škody, která vznikla jeho zaviněním, je nutné podat žalobu k soudu. Pokud má plnění peněžitou povahu, je možné využít také elektronický platební rozkaz. Ten je možné podat jen na částky do maximální výše 1 mil. Kč. 

Pokud soud potvrdí váš nárok na náhradu škody, ale zaměstnanec ani tak nebude ochoten zaplatit žalovanou částku, je nutné obrátit se na soudního exekutora s návrhem na zahájení exekuce, v rámci které dojde k vymáhání žalované částky. 

Pozor:

• Zaměstnanec není povinen hradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu, nebo zdraví v případě, že tento stav sám nevyvolal. 
• Při podání žaloby nese důkazní břemeno žalobce, tedy zaměstnavatel. Je proto nutné mít důkazy, které soud přesvědčí o vašem právu. 
• Výše způsobené škody může být zaměstnanci stržena ze mzdy jen v případě uzavření takového dohody se zaměstnancem. 

Potřebujete sepsat pracovní smlouvu nebo třeba novou směrnici? Ozvěte se nám.