NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl IX. – Jak (ne)zaměstnávat (ne)legálně

Podnikání je často tvrdý byznys a náklady na zaměstnance vysoké, proto si mnoho podnikatelů usnadňuje činnost tím, že zaměstnávají „na tajňačku“, aby se vyhnuli vysokým nákladům, nebo zaměstnávají OSVČ v prakticky pracovněprávním vztahu a přenášejí tak odvodové povinnosti na zaměstnance. Pro někoho to za to riziko stát může, my to však důrazně nedoporučujeme, protože tak, jak se vám to občas může vyplatit, vás to může někdy stát i miliony.

Jak (ne)zprostředkovat zaměstnání

Spousta podnikatelů si svůj byznys plán postavila na zaměstnancích ze třetích zemí, protože bývají méně nároční co do pracovních podmínek a odměňování, než tuzemci či zaměstnanci z jiných členských států Evropské unie. Obvykle to nebývá problém, když si podnikatel pohlídá, aby měl všechno v pořádku; vyřídí zaměstnanci zaměstnaneckou kartu, ohlásí jeho nástup do práce, zajistí mu ubytování apod. Stává se však i to, že podnikatel nemá čím zaměstnance v daný moment vytěžit, a aby mu neplatil mzdu za to, že pro něj nemá práci, „půjčí“ ho jinému zaměstnavateli. Na takové zprostředkování práce však musí mít povolení jako agentura práce, tím se však zaměstnavatelé ne vždy zatěžují.

Příběh z naší praxe

Lukrativní podnikání pana Semiona*

Pan Semion se narodil ruským rodičům v České republice, která pro něj byla jediným domovem, který kdy znal. Přes rodiče mu však zůstali kontakty na známé v Rusku, jako i na podnikatele ruského původu v České republice. Proto nelenil, založil si společnost provádějící výkopové práce a zařizoval si zaměstnance z Ruska, kteří pro něj měli pracovat. Podnikání není procházkou růžovým sadem, a i podnikání pana Semiona zažívalo v době covidových restrikcí těžké časy. Nechtěl proto zbytečně tratit na mzdách svých zaměstnanců a rozhodl se vysílat je k jiným zaměstnavatelům, kteří měli více štěstí než on. Osud tomu chtěl, aby náhodná kontrola navštívila pracoviště jednoho z jeho obchodních partnerů, kterému poskytl pracovníky na stavbu. Inspektoři velice rychle identifikovali osoby, které tam nemají co pohledávat, ztotožnili je jako zaměstnance pana Semiona a uložili mu pokutu ve výši 1,5 milionu korun za zprostředkovávaní zaměstnání bez povolení. To, bohužel, společnost pana Semiona neunesla a musela ukončit svou činnost.

Švarcsystém, aneb proč nezaměstnávat živnostníky

Oblíbeným tahem podnikatelů bývá navazování spolupráce s OSVČ, které si následně sami odvádějí jak daň z příjmu, tak i povinné odvody do zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Podnikatelé tak pocítí značnou úlevu v úbytku pro ně zbytečné administrativy, a zasílají na účet (fakticky zaměstnané) OSVČ pouze její odměnu dle smlouvy. Samozřejmě, nic nebrání navázání spolupráce s OSVČ, avšak její činnost a vztah s podnikatelem nesmí naplňovat znaky pracovněprávního vztahu (závislá práce, vykonávaná osobně ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti, dle pokynů zaměstnavatele, na pracovišti zaměstnavatele, v pracovní době atp.). Za tzv. švarcsystém hrozí opravdu vysoké pokuty až do výše 10 milionů korun, proto by se měli podnikatelé takového zaměstnávání vyvarovat. Sice to může ušetřit desetitisíce i statisíce, ale za tu pokutu v případě, že si na vás posvítí inspekce práce, to opravdu nestojí.

Příběh z naší praxe

Obchodní duch paní Dany*

Paní Dana provozovala síť kadeřnictví, a jak to v tomto oboru často bývá, zaměstnávala kadeřnice „na černo“. Papírově jim pronajímala prostory a ony se jako OSVČ na oplátku zavázaly s paní Danou spolupracovat, vyřizovat zakázky a paní Dana zase započítávala jejich „nájemné“ na odměnu, kterou měly za činnost vykonávanou pro zákazníky paní Dany. I paní Danu stihla kontrola z inspektorátu práce, která si vzala na paškál její smlouvy, které si paní Dana připravila sama podle vzorů, které našla na internetu. Vzory z internetu se však nikdy nevyplatí, protože nedokážou zohlednit specifika toho-kterého podnikání a podnikatele, proto i kontrola odhalila zastřené zaměstnávání, kterého se paní Dana dopouštěla. Naštěstí pro ni, inspektoři její jednání prokoukli pouze u dvou kadeřnic, ale i přesto vyměřili paní Daně (poměrně benevolentní) pokutu ve výši 800 tisíc korun, které dodnes splácí.

Proč nepodceňovat papírování

Kromě hromady jiných povinností je zaměstnavatel povinen vést kopie dokladů potvrzujících existenci pracovněprávního vztahu v místě pracoviště, přičemž poruší-li tuto povinnost, hrozí mu pokuta až do výše 500 tisíc korun. Rovněž musí vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, a poruší-li tuto povinnost, může ho to stát až 1 milion korun.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

Ztrácíte-li se ve svých povinnostech a obáváte-li se postihu ze strany státu, jsme připravení vám pomoct a zaručit soulad vašeho podnikání se zákonem, abyste jednoho dne mohli přivítat inspektory práce ve své provozovně s úsměvem.

*použitá jména v textu byla záměrně změněna