Novela zákoníku práce přináší změny pro dohodáře

Zákoník práce čekají tento rok velké změny. Hlavním důvodem novelizace zákona je nutnost implementace evropských směrnic týkajících se work-life balance, předvídatelných pracovních podmínek, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dalších.  

Jaké změny čekají dohodáře?

Na dohodáře míří poměrně velká část novelizace zákoníku práce. Smyslem úpravy je zajistit lidem pracujících na základě dohod větší míru jistoty a záruk. Změny u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnost (DPČ) a na základě dohody o provedení práce (DPP) mohou na jedné straně přinést větší jistotu a ochranu zaměstnancům, avšak na druhé straně zvýší administrativní zátěž zaměstnavatelů a práce na základě dohod se stane méně flexibilní. 

Dovolená

V případě, že zaměstnanec bude pracovat na základě dohody a splní zákonné požadavky, vznikne mu právo na dovolenou, podobně jak tomu je v případě hlavního pracovního poměru. Zákon počítá s týdenní pracovní dobou v délce 20 hodin týdně. Aby byly podmínky splněny, musí pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby. To znamená, že aby měl zaměstnanec pracující na základě dohody nárok na dovolenou, musí za daný kalendářní rok odpracovat nejméně 80 hodin.  

Z dohody na hlavní pracovní poměr

Pokud bude pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem trvat alespoň 180 dnů za období 12 měsíců, má zaměstnanec nárok podat písemnou žádost o přechod na zaměstnání v hlavním pracovním poměru. Zaměstnavateli v takovém případě automaticky nevzniká povinnost žádosti vyhovět, avšak je povinen se do 1 měsíce vyjádřit i s odůvodněním. 

Rozvrh pracovní doby

Novela ukládá zaměstnavatelům povinnost rozvrhnout předem pracovní dobu i dohodářům a seznámit je s takovým rozvrhem nejpozději 3 dny před začátkem směny. Počítá se i s variantou, kdy by bylo možné se dohodnout na kratší době pro seznámemí. Zejména z důvodu zachování flexibility, bylo pro obě strany výhodnější, kdyby doba byla kratší. 

Rozvrh pracovní doby by mohl mít pro zaměstnance jednu velkou výhodu. V případě, že by se zaměstnanec dostavil na místo výkonu práce, avšak zaměstnavatel by mu sdělil, že pro něj nemá práci, mohlo by zaměstnanci vzniknout právo na náhradu odměny z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. 

Rozšířená informační povinnost

Informační povinnost zaměstnavatele se v případě vztahu s dohodáři uplatní obdobně jako za zaměstnance v hlavním pracovním poměru. Nejen, že se okruh informací rozšíří, ale zároveň dojde ke zkrácení lhůty na 7 dnů z původních 30 dnů, ve které bude zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance. A co že je to informační povinnost? Zaměstnavatelé musí písemně informovat zaměstnance o řadě podmínek jejich pracovního poměru (nebo vztahu z DPP/DPČ) – např. délka dovolené, pracovní doba, zkušební doba, podmínky rozvázání pracovního poměru, atd.

Ukončení pracovněprávního vztahu vzniklého z dohody

Pokud bude mít zaměstnanec za to, že mu byla zaměstnavatelem dána výpověď z důvodu domáhání se práv poskytovaných zákoníkem práce, je zaměstnavatel povinen výpověď neprodleně písemně odůvodnit, pokud o to zaměstnanec písemně požádá ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi. Pokud by zaměstnavatel nedostál této povinnost, mohla by mu být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč. 

Tip na závěr:

• Novela zákoníku práce přinese víc práv a garancí pro zaměstnance. Je proto důležité si být svých práv vědom pro jejich náležité uplatnění. 
• Zaměstnavateli novelou vzniká řada nových povinností vůči zaměstnanci, se kterými je nutné se včas seznámit, aby nedocházelo k porušování práv zaměstnance. 

Potřebuje poradit ohledně nového zákoníku práce a jeho změn? Neváhejte nás kontaktovat.